Proč med od drobného včelaře nebude za dvě stovky
Cena medu od drobného včelaře není jen cena sladidla. Odráží, čím včelař léčí včely, co jim nechá na zimu a jak často obnovuje dílo. Tento text vysvětluje, proč med z pečlivého chovu nemůže být nejlevnější, proč ho některé roky není vůbec a proč se takovému včelaři vyplatí prodávat napřímo.
Za jakou cenou stojí levný med
Za levnějším medem je často podobný postup: včelař vytočí většinu medu a včelám na zimu vrátí cukerný roztok. Je to legitimní postup a má svou logiku. Kilogram cukru stojí zlomek ceny kilogramu medu, takže med může jít do prodeje levně.
Někteří drobní včelaři chovají jinak. Jejich med stojí víc a někdy není vůbec. Následující tři rozhodnutí vysvětlují proč.
1. Léčení látkami, které se běžně vyskytují v potravinách
Část drobných včelařů léčí varroázu, tedy napadení kleštíkem včelím, výhradně organickými kyselinami: mravenčí a šťavelovou. Obě se přirozeně vyskytují v potravinách, kyselina šťavelová například ve špenátu, šťovíku nebo rebarboře.
Zastánci tohoto postupu uvádějí, že se obě kyseliny rozpouštějí ve vodě, ne v tucích, a do vosku plástů proto téměř nepronikají. Léčí se mimo snůšku, tedy v době, kdy v úlu není med určený k odběru. Jak a kdy včelstva léčit, určují pravidla Státní veterinární správy; tento text je nenahrazuje.
2. Včelám zůstane jejich vlastní med
Z hlediska výnosu je to nejdražší rozhodnutí, jaké včelař může udělat. Běžně se vytočí všechen med, který včely za sezónu nanosily, a na zimu dostanou cukerný roztok. Kdo nechává včelám na zimu jejich vlastní med, bere si jen přebytek.
Med obsahuje kromě cukrů také pyl, enzymy a stopové látky, cukerný roztok ne. Zastánci tohoto postupu vycházejí z toho, že pestrá potrava je pro zimující včelstvo lepší. Každý kilogram, který zůstane v úlu, ale včelař neprodá.
3. Obnova díla místo chemie
Včelstva se pravidelně přemetají na čisté mezistěny: staré plásty se vyřadí a včely si postaví nové dílo. Kleštík se množí v zavíčkovaném plodu, a když včelstvo přijde o staré dílo, přijde kleštík o část úkrytu pro další generace.
Včely ale místo plnění zásob stavějí. Pro včelaře je to víc práce a méně medu.
Co z toho plyne
Při takovém chovu je medu méně. A v některých letech si včely nanosí jen tolik, kolik samy potřebují na zimu. Pak žádný přebytek není a nemá se co prodat.
Včelař si bere jen přebytky. A někdy přebytky nejsou.
Takový med nemůže konkurovat cenou velkoobchodu ani výkupu. Dává smysl prodávat ho v menším množství přímo lidem z okolí, za cenu, která odpovídá práci.
Kde do toho zapadá med-O-mat
Prodej ze dvora přitom znamená hlídat branku, mít drobné a být doma. Tuhle část může převzít automat:
- Prodej běží bez obsluhy: zákazník si zaplatí, zadá kód a sklenici si vyzvedne sám. Majitel jen doplňuje sklenice.
- V automatu nejsou peníze: zákazník platí bezhotovostně a automat vydá sklenici až po zadání výdejního kódu.
- Když med dojde nebo sezóna nevyjde, automat prostě zůstane prázdný. Prázdný zásobník automat na displeji přeškrtne a zákazník z něj nemůže koupit.
O kolik víc zůstane včelaři při přímém prodeji než při výkupu a kdy se automat vrátí, ukazuje kalkulačka návratnosti na vzorci a třech vzorových scénářích i se zdroji cen. Jak automat funguje, popisuje stránka Jak med-O-mat funguje.